Strategie a strategické řízení v našem pojetí vychází z praktického uplatnění metody Balanced Scorecard a to tak, jak byla původně zamýšlena jejími tvůrci. Dle metody BSC používáme 4 perspektivy:
- Přínosy
- Zákazníci
- Procesy
- Potenciál a zdroje.
Nabízíme:
- Zformování strategického programu
- Vytvoření podnikové strategie metodou Balanced Scorecars
- Převedení strategie do ukazatelů výkonnosti (KPI)
- Navržení systému plánování a monitorování výkonnosti
- Vytvoření informační strategie
- Zavedení metodiky pro řízení a správu IT (IT Governance)
- Navržení outsourcingové strategie
- Vytvoření znalostní strategie
- Podporu transformačního managementu v oblasti IT
- Pomoc soudních znalců při řešení smluvních sporů (viz Znalecké posudky v informatice)
- Zjišťování důvodů neúspěšnosti projektu (Situační zpráva, Audit projektu, Health Check analýza)
- Zavedení metodiky řízení projektů a projektového portfolia dle světových standardů vč. požadavků na kvalitu dle ISO 10006
SWOT analýza
SWOT analýza je zaměřena na zjištění stavu zkoumané strategické oblasti. Jak již sám název napovídá, analýza se zaměřuje na:
- Silné stránky (Strengths)
- Slabé stránky (Weaknesses)
- Příležitosti (Opportunities)
- Hrozby (Threats).
Výroky ve SWOT analýze jsou následně ohodnoceny z hlediska jejich významnosti (síly výroku) a na základě analýzy kvadrantů SWOT podle variantních možností vycházejících ze současně dosaženého stavu a potenciálu rozvoje jsou stanoveny variantní zaměření strategie.
Metoda BSC
Na základě SWOT analýzy a zvolené varianty zaměření strategie jsou stanoveny strategické cíle ve čtyřech perspektivách metody Balanced Scorecard:
- Přínosy pro organizaci
- Zákazníci
- Procesy
- Potenciál a zdroje.
Při formulování strategických cílů vycházíme ze zásad metodiky Balanced Scorecard:
1. Omezující funkce: BSC vede k omezení nadbytku údajů plynoucích z operativních činností (na základě definice služeb a ukazatelů) na ty, které mají strategický význam a identifikují důležité změny (v rámci perspektiv).
2. Funkce zaměření: BSC koncentruje pozornost politického vedení příp. orgánů veřejné správy na ujednané a významné perspektivy.
3. Spojovací funkce: BSC je spojovacím článkem mezi strategií a přidělováním finančních prostředků.
4. Integrační funkce: BSC zohledňuje rovnoměrně jak finanční, tak nefinanční charakteristiky. Tím BSC vyrovnává převahu čistě monetárních aspektů, jejichž převažující vliv lze často objevit i v nových modelech řízení státní a veřejné správy.
5. Argumentační funkce: BSC zohledňuje různé úhly pohledu (perspektivy), které musí každá organizace obsahově naplnit (cíli a měřítky výkonnosti).Pro každou perspektivu je stanoveno její motto a strategické cíle, které ji naplňují. Jednotlivé cíle jsou propojeny kauzálními vazbami a charakterizuje je jejich stručný popis a měřítko, kterým se hodnotí dosažení plnění cíle. Základní myšlenkou je soustředit organizaci na ty cíle a měřítka, která hrají důležitou roli při naplňování strategie a dosahování strategických cílů.
Strategické cíle nejsou navzájem oddělené a na sobě nezávislé, ale jsou vzájemně propojeny a navzájem se ovlivňují. Vztahy příčin a následků mezi strategickými cíli odrážejí logičnost strategických úvah. Implicitní předpoklady nabývají na základě strategických vztahů příčin a následků explicitní podobu. Úspěch strategie závisí na společném působení všech strategických cílů v rámci jednoho vzájemně provázaného a uceleného systému.
Strategické cíle jsou vzájemně provázané a vytvářejí strategické řetězce, které ukazují na příčinu a následek v systému strategických cílů. Kauzální řetězce příčin a následků jednotlivých strategických cílů ukazují souvislosti a závislosti mezi strategickými cíli. Vazby mezi cíli ukazují, jak musí jednotlivé oblasti spolupůsobit, aby bylo možné realizovat strategii jako celek. Ukazují na vstupní cíle a na vrcholové cíle, k jejichž dosažení musí být předchozí cíle rovněž naplněny.
Znázornění systému strategických cílů a jejich kauzálních vazeb je zpracováno do strategické mapy (schéma Balanced Scorecard). Strategie je postavena na základně perspektivy potenciál a zdroje. Strategickým záměrem cílů v této perspektivě je umožnit dosažení cílů v navazujících perspektivách, zejména v perspektivě procesy. Nebude-li dosaženo cílů v perspektivě potenciál a zdroje, bude nemožné dosáhnout cílů v perspektivě procesy. Strategické cíle v perspektivě procesy mají podmiňující charakter pro cíle v perspektivě zákazníci. Logika strategie vychází z toho, že dosažení strategických cílů pro zákazníka se odrazí v přínosech. Proto je ve strategii perspektiva přínosy podmíněna dosažením cílů perspektivy zákazníci.
Plán implementace strategie - strategické projekty
Metoda Balanced Scorecard dává rámec pro vytvoření systému cílů a jejich implementaci jako balancovaného celku. Identifikovaná příčina a následek mezi cíli umožňuje naplánovat, jak se vzájemně ovlivňují stanovené cíle a jak postupovat při realizaci portfolia strategických projektů. Jednotlivé strategické projekty naplňují strategické cíle a v souladu s tím, jak jsou vzájemně provázány strategické cíle, jsou provázány rovněž strategické projekty směřující k jejich dosažení. Úspěšné naplňování strategie je tedy přímo závislé na úspěšné realizaci strategických projektů.